Rakouským občanům vstup zakázán!

A máme to tady. Akce vyvolává reakci. Blokáda česko-rakouských hraničních přechodů vyvolala nebývalou odezvu. Čeští zastánci životního prostředí bez jaderné energetiky se spojili s obhájci Temelína a svorně nadávají na ty rakouské lumpy. Národ se sjednotil a paradoxně bude hájit "svůj" Temelín proti rakouskému vměšování. Pan předseda sněmovny se nechal slyšet, že i on před časem hájil zásadu nevměšování, když se zastal rakouské vlády, v níž zasedl představitel extrémistické strany. A to proti celé Evropské Unii. Ať se tedy Rakušáci upamatují a ani oni se nevměšují. Dovolit si dnes vznést námitku proti Temelínu se považuje za zradu národa ne nepodobnou účasti v bitvě na Bílé Hoře na straně Habsburka Ferdinanda II. Věřte mi nebo ne, kromě Jihočeských matek jsem na internetu nenašel stránky českých odpůrců Temelína.
Zvláštní. Není tomu tak dlouho, co se u nás konala série protestních akcí, která skončila, když vláda (pokolikáté už?) rozhodla ve prospěch dostavby tohoto nenasytného obra. Byly snahy vyvolat o této otázce referendum. Vláda se úspěšně ubránila. A přitom, nebylo by spravedlivé, aby se k akci, při jejíž havárii se mohou stát neobyvatelnými rozsáhlá území střední Evropy, vyjádřili svobodným hlasováním všichni, kteří se vyjádřit chtějí? Tím spíš, že stavba je potažmo slušným zásahem do našich peněženek.
Co vlastně Rakušané chtějí a proč s tím nepřišli dříve? Začnu-li od konce, myslím, že s tím už dříve přišli. Kolik asi poslali protestních dopisů na nejvyšší úrovni, kolik varování a výzev k jednání. Zájem chyběl z naší strany. Vždyť je to přece naše věc, co si u nás postavíme.
A co chtějí? Sleduji-li dobře poslední zprávy, požadují aby byla zpracována studie vlivů elektrárny na životní prostředí před jejím spuštěním. Povinnost vypracování této tzv. studie EIA je u rozsáhlých staveb uzákoněna nejen v EU, ale i u nás. Temelín ji nemá proto, že se začal stavět ještě v minulém režimu, kdy takový zákon neplatil.
Dnes je první reaktor spuštěn ve zkušebním provozu. Požadavek "před spuštěním" je tedy pasé. Do kolaudace, která uvede elektrárnu do trvalého provozu, se však myslím studie stihnout dá. Zvlášť půjde-li zkušební provoz tak svižně, jako vlastní stavba. Proč se tedy naše vláda nad požadavkem rakouské strany tolik rozčiluje? Cena studie bude jistě proti nákladům na stavbu zanedbatelná. První důvod rozčilení je nabíledni. Je to přece naše stavba na našem území. Co si dovolujete nám do toho mluvit. Druhý, který alespoň já vnímám, je obava ze závěrů studie EIA. Temelín samozřejmě bude mít vliv na životní prostředí. To je jisté. Byť by šlo jen o oteplení klimatu v okolí elektrárny. Ovšem bude to vliv dobrý nebo špatný, nebo bez významu? Podél toku Vltavy došlo v padesátých a šedesátých letech tohoto (minulého?) století také k oteplení klimatu. Zavinila to přehradní kaskáda na Vltavě. A byl to vliv dobrý, špatný nebo žádný? Nevím. Lidé tam žijí pořád, nejsou zdravější nebo nemocnější než dřív. Jenom zahrádky jim déle kvetou. EIA by měla říci víc. Ale ekologové a prognostici se často mýlí.
Pokud jde o vlastní zabezpečení jaderné reakce, to ovšem bylo i v Černobylu dostatečné. Akorát tam "savětskij čelavěk" odstavil všechny ochrany a testoval, kolik reaktor vydrží. Vydržel málo. V Temelíně by ochrany měly uhlídat i hloupost nebo zlomyslnost obsluhy. Jenže člověk je v průserech tak vynalézavý.
Zkrátka nevím, co by řekla studie EIA. Nejsem si však jistý, zda bylo nutno se jí tolik bránit. Její neexistence totiž podporuje dojem, že jsou vážné důvody protestovat.
Třetí důvod rozčilení naší vlády (a nejen této) vidím v otázce, co s betonovým monstrem v případě zakonzervování elektrárny. Tady je dobře trochu zavzpomínat. Pan Klaus (tehdy myslím jako ministr financí) při prvním rozhodování, zda dostavět nebo ne, argumentoval tím, že v této fázi je již ekonomičtější stavbu dokončit a provozovat. To ovšem nevěděl, že do spuštění prvního štěpení se náklady zmnohonásobí. Ten původní argument pana Klause používají mnozí dodneška. Bohužel nemohu sloužit rozborem návratnosti investice. Ale mám obavu, že by mohl argument ekonomický vyvrátit.
Zavzpomínat lze i na naivní argumentaci obnovy zpustošené krajiny severozápadních Čech zastavením těžby hnědého uhlí a provozu uhelných elektráren. Dnes titíž Severočeši, kteří tehdy ostře kritizovali prostředí, ve kterém musejí žít, hájí za své doly a čoudící komíny elektráren vlastním tělem.
Co by se dnes dalo dělat se zrušenou jadernou elektrárnou je těžko říci. Existují studie na její ekologický provoz jako elektrárny na alternativní zdroje. Zda alespoň některá z těch studií není úplným nesmyslem nevím. Žádnou z nich jsem neviděl. Argument odpůrců Temelína je však jasný. Čím víc je prostavěno, tím méně se dá stavba využít jinak.
Může se ovšem stát, že za pár let se i bez protestů Rakušanů rozhodneme reaktory zastavit a uspat navěky. Názory se vyvíjejí, politické reprezentace se mění. A některá další může dojít k závěru, že zbytečně prostavěné peníze nakonec nejsou větším průšvihem než prodělané miliardy některých našich předních bank, které byly sanovány státním rozpočtem. V Horních Rakousích pro to mají dobrý příklad. Elektrárnu, která byla celá řádně dostavěna a díky referendu nebyla nikdy spuštěna. I Rakušané byli ochotni oželet peníze.
U tak sporné stavby asi nebylo úplně vhodné argumentovat ekonomicky výhodnější dostavbou. Ale racionálních argumentů pro i proti jsou mraky a i tak málo zasvěcený člověk jako jsem já by mohl popsat spousty papíru. O to tu však neběží. Domnívám se, že kdyby v tuto chvíli začala naše vláda jednat s Rakouskou, nešlo by o novou Bílou Horu. Bylo by to vítězství rozumu nad pýchou. Také více informací a otevřenost ze strany ČEZu by jistě přispěly k alespoň částečnému rozptýlení obav našich sousedů.
Dokud vše zůstane při starém, podobáme se chlapíkovi, který skládá hnůj u plotu a křičí na souseda, že mu není nic do toho, co si dělá "na svém".
Inu smrad ani radioaktivita neznají hranice.

Diskuze