KAŠTANY - dlouho utajená léčivá síla
Jedlý kaštan původně rostl ve Středomoří, na Kavkaze a také v Malé Asii. Římané si ho později přivezli do Německa. Dnes se pěstuje především pro vysoce kvalitní dřevo a kvůli plodům. Ty jsou oblíbenou pochoutkou predevším v zimním období , kdy se nalézají na stáncích.
Také koňský kaštan pomáhá. Jírovec se k nám dostal v druhé polovině 16. století ze severní části Řecka. Jeho plody lidově označované jako kaštany se používaly hlavně jako krmivo , zdroj škrobu a v zimě také jako krmivo divoké zvěře. Léčivé účinky Jírovce lidé objevili až na sklonku minulého století. Tehdy se zjistilo, že semena obsahují látky, které působí protizánětlivě, zmírňují otoky a současně snižují riziko poruch prokrvení tkání. Jde o nejrůznější onemocnění, při němž se v tkáních shromažďuje tekutina. Extrakty z kaštanů se dají vyrobit pouze průmyslovou cestou. Jsou obsaženy ve speciálních krémech, užívaných při cévních nemocech.
Léčivá síla kaštanu: jedlé kaštany chrání před průjmem, mírní revmatické potíže, tlumí zánět průdušek, brání záchvatům kašle.
Koňský kaštan (jírovec): pomáhá při problémech s cévami (ve formě masti), léčí bércové vředy (jako homeopatikum), mnutí kaštanů přináší stejný efekt jako masáž dlaně tibetskými ku1ičkami.

KDOULE - podporuje trávení
Tento keř nebo strom nese žluté plstnaté malvice podobné jablku či hrušce. Plodí pravidelně, plody pozdě dozrávají. Začerstva se plody nedají používat. Kdouloň je náročná na teplo, roste a dobře plodí tam, kde se daří meruňkám a broskvím. Sklízí se až do října. U nás se pěstuje jen na zahrádkách. Větší sady jsou ve Švýcarsku, Francii a Itálii. Plody obsahují 10% cukru, kolem 1,8% pektinu, kolem 1% kyselin , dále třísloviny, silice, vitamin C, draslík, fosfor, hořčík, vápník, měď a železo.
Kdoule působí proti průjmům, zánětům sliznic, střev a žaludku. Připravují se z nich mošty, kompoty, suší se, dále z nich lze vyrábět rosol, marmelády i víno. Používají se v kosmetice.
Kdoulový kompot: na 51 vody dáváme 2,5 až 3 kg cukru, proužek citronové kůry, kdoulí tolik, aby byly ponořené. Kompot je mimořádně chutný. Plody zbavíme slupky, odstraníme jadřinec, rozkrájíme na "měsíčky", povaříme v oslazené vodě. Pak vyjmeme, dáme do sklenic, zalijeme sladkým nálevem, uzavřeme a sterilujeme při 90°C asi 20 min.

KIWI - podporuje imunitní systém
Plody, které připomínají zelené brambory, drží údajně rekord v obsahu vitaminu C. Podle některých výzkumů trumfne citrusové plody dokonce hned dvojnásobně. Jeden plod denně pokryje denní potřebu tohoto vitaminu, působí příznivě na imunitní systém a zpevňuje tkáně. U některých lidí však může způsobit alergickou reakci.
Kiwi má svou sezónu celoroční. Obyvatelé tropických oblastí jsou stále zdraví, protože mají kiwi neustále po ruce. V období od října do března představuje u nás nejspolehlivější prostředek proti nachlazení a infekcím.
Kromě vitaminu C poskytuje kiwi tělu další řadu vitaminů, minerálů, stopových prvků (Vitamin C, Bl, B2, kyseliny, vápník, fosfor, draslík, magnezium, sodík, železo a měď.)
Pouhých 100 g dužiny kiwi dodá našemu tělu mnoho důležitých složek, ale zároveň pouze 50 - 65 kcal. Vejčité exotické ovoce představuje skutečnou lahůdku a je opravdu dokonalým zákuskem ke svačině. Osvěží při cestování i doma. Zároveň se barvou a chutí skvěle hodí do každého ovocného salátu.

KLEMENTINKA - typický zimní druh ovoce
Na rozdíl od své příbuzné mandarinky nemá žádná nebo jen malá jádra. 0 něco hůře se loupe, její chuť je však díky vyváženému poměru cukrů a kyselin příjemně sladká a aromatická. Při teplotě 6 - 8 °C se může skladovat až 5 týdnů.