Podzimní sezónu v Bažině zahajuje Hradišťan

Podzimní sezónu hudebního klubu Bažina zahájí netradičně až 2. října cimbálová muzika Hradišťan. Psát o ní připomíná tak trochu nošení dříví do lesa. Snad jen základní údaje:

Cimbálová muzika Hradišťan vznikla společně s tanečním souborem v roce 1950 v Uherském Hradišti. Od té doby prošla Hradišťanem řada generací hudebníků, zpěváků a tanečníků, kteří pracovali pod dlouholetým vedením Jaroslava Václava Staňka. Od roku 1978 je primášem a uměleckým vedoucím Hradišťanu Jiří Pavlica, který tvůrčí práci s folklórem ještě více prohloubil. Pod jeho vedením se začal soubor postupně transformovat. Dnes je Hradišťan ojedinělým hudebním tělesem s nezvykle širokým žánrovým záběrem a netradičním repertoárem. Dramaturgie nečerpá jen z regionálních souvislostí, ale všímá si lidového umění v jeho širším geografickém a historickém kontextu. Vedle samostatné soustavné tvorby muziky vznikaly i hudebně–taneční tematické projekty (Byla vojna u Slavkova, Zbojné písně moravské…). Postupně se začala významně prosazovat autorská tvorba, která zcela převládá v posledních hudebně tanečních projektech (O Slunovratu, O Člověku…), na nichž Jiří Pavlica spolupracoval s choreografkou a vedoucí taneční složky Ladislavou Košíkovou.

Obsazení:

Jiří Pavlica – 1.housle, zpěv, Alice Holubová – zpěv, David Burda – klarinet, flétny, zpěv, Milan Malina – cimbál, zpěv, Lubomír Svatoš – 2.housle, zpěv (nebo Petr Číhal nebo Michal Kristýnek), Aleš Kropáč – viola–kontry, zpěv, Dalibor Lesa – kontrabas, zpěv

Osobnost primáše Jiřího Pavlici také není třeba představovat. Pro ty, kdo po koncertě neměli nebo nebudou mít to štěstí, aby se s ním vešli k jednomu stolu, přinášíme několik jeho úvah, které před dvěma roky pronesl v rozhovoru pro Katolický týdeník:

Snažím se přemýšlet, co je na zlých situacích dobrého. Něco určitě, ale projeví se to za týden, za rok nebo na konci života. V té filozofii je něco ryze selského, není to žádná intelektuální úvaha. Když můj dědeček zvládl usušit seno napoprvé, tak říkal: "To je senečko, takové jsme ještě neměli, suché jako pepř." A když mu zmoklo nadesetkrát a přivezl skoro hnůj, říkával: "To je senečko, z toho se vyplavila všechna hořčina." Chtěl bych v tom být po dědovi, pokud se něco takového vůbec dá zdědit …

… Břestecká stařenka Josefa Slezáková, u níž jsem trávíval jako malý kluk prázdniny, nás vždycky něčím podarovala. A protože Břestek byla chudá dědina, často neměla čím, tak nám dala alespoň "šifličku" cukru. Dnes vím, že to byly ty největší z dárků v životě. Strýc Jan Pavlica, tatínkův téměř o 20 let starší bratr, byl skutečný solitér ve Starém Městě. Dělal 40 let kostelníka za všech režimů, za války schovával partyzány, za komunistů s ním nikdo nepohnul. Když byl jeho syn v těžkých padesátých letech jediný, kdo nebyl v pionýru, napsal tehdejší obávaný komunistický ředitel sáhodlouhý a výhružný dopis. Strýček Jan odepsal stručně a jasně: "Všecko nemosí mět, všady nemosí byt. Pavlica Jan." Tuto větu si často připomínám při nejrůznějších nabídkách dnešního konzumního světa…

… Pokud má někdo pocit, že "instituce" rodiny je v krizi, je to jeho problém a je mi ho líto. Ale ať to nepodsouvá jiným. Je to nakažlivá nemoc, která se uchytí při sebemenším oslabení organismu. Je logické a zákonité, že při dlouhodobém soužití vzniknou problémové situace, které jsou však od toho, aby se řešily a abychom se spíš zamysleli nad tím, k čemu nás má taková zkouška přivést.

… Myslím, že žádný univerzální recept na šťastné manželství neexistuje. Každý si jej musí najít a vytvořit sám. Můžeme hovořit o lásce a úctě jednoho k druhému, o nikdy nekončícím rozvíjení vztahu, o tom, že se mají problémy rozmluvit, a ne nechávat doutnat apod. Ano, to vše je v naší moci. Ale nesmíme zapomenout na to, že nad tím vším musí být vyšší svorník, a tím je požehnání, a o to je třeba také usilovat…

… Náš svět se díky médiím a komunikaci neustále zmenšuje, nivelizuje, unifikuje a také vykořeňuje. Na druhé straně na to člověk reaguje zcela přirozeně tím, že si touží své kořeny připomínat a ztotožnit se s nimi. Jistě ne náhodou se dnes světem valí vlna obliby etnické hudby. Já vidím budoucnost v "jednotě lidství a kráse růzností" – zůstaňme lidmi této planety, ctěme se a zachovejme si barevný svět svých specifik. A cesta k této symbióze? Skrze úctu, systematické vzdělávání a poznávání…

… Tradici chápu jako systém norem, prověřených několika generacemi, které se vyvíjely v dané skupině, etniku, národu. Ctím odkaz předků a v jeho poznání hledám často klíč k poznání jevů současných. Pochopitelně i v hudbě je mi tradice velkým inspiračním zdrojem, ať už jde o hudební rekonstrukci nebo východisko k vlastní tvorbě. V tradiční lidové písni můžeme najít otisk doby – faktografický, estetický i etický. Je v nich obsaženo vše – víra v Boha i v člověka. Nenajdeme zde destrukci, bezvýchodnost, cynismus, ale úctu k přírodě, k lidem i jejich dílu, citovost, lásku. I v těch nejvážnějších baladách je přítomna jakási katarze. Je v tom odvěká síla přežít…

… Toleranci chápu jako uvědomělé respektování zvláštností toho druhého. Někomu je dána více, jinému méně, ale všichni na sobě musíme tímto směrem pracovat. Je to proces vzdělávání, abychom se snažili vědomě hledat, co nás spojuje, a potlačovat, co nás rozděluje. Každé společenství si vytváří normy, a ty je třeba respektovat. Tolerance neznamená anarchii. Je to vědomé respektování lidské osobnosti, která ovšem nesmí omezovat (tím spíše vědomě) osobnost a důstojnost jiného…

… Pamatuji si dobře na obrázek u rodičů, kde bylo napsáno: "Kde je víra, tam je láska, kde je láska, tam je mír." Možná bychom se dnes mohli poučit z této zdánlivě překonané tradice a napsat, kde je víra, tam je láska, kde je láska, tam je tolerance, úcta, empatie, ohleduplnost…, vlastně, tam je mír na duši, v rodině, na celém světě…

Zbývá jen dodat, že kde je hudební klub Bažina, tam je také klubový řezník a s ním i něco dobrého na zub. Proto si na sobotu 2. října rezervujte dost času, ať vychutnáte celý zážitek v jeho plnosti.

Nezapomeňte!!! V sobotu 2.10. v 19.00 v Besedě!!!

Soutěž o vstupenky na koncert Hradišťanu

Otázka: Jiří Pavlica kromě Hradišťanu působí také ve skupině Talant, kterou založil. Co znamená slovo Talant?

Bohužel již vypršel termín pro odesílání odpovědí.

Správná odpověď: Staroslověnsky hřivna

Blahopřejeme vylosovaným výhercům, kterými jsou: Jiří Lufinka, Vendula Jägerová, Krista Kubíčková

Diskuze