Poučíme se jednou?

Začtěte se do téměř čtyři sta let starého spisu českého velikána, který i když doceněn, je bohužel stále příliš málo čten. (Následující slova jsou skutečně napsaná v sedmnáctém století, pouhých dvě stě let po vynálezu knihtisku!!) Dílo má šest svazků po asi 600 stranách. To je dost materiálu pro poučení.

Jan Ámos Komenský – Obecná porada o nápravě věcí lidských

(Z prvního svazku)

… Kdysi nosili lidé moudrost v myslích, nyní ji začali uzavírat do svazků. Z toho vyplývá, že je uvězněna v knihách a v knihovnách a zřídka se objevuje v myšlenkách, výrocích nebo skutcích lidí. Příčinou této pohromy je i samo množství a rozličnost knih. Vždyť je jich více, než aby život kteréhokoli smrtelníka stačil k přečtení byť jen jedné tisíciny z nich ; liší se pak více, než aby se našel nějaký mozek tak silný, aby z toho nedostal závrať. Hromady knih jsou proto více pro podívanou než k užitku, a z toho vzniká marnivost; nebo vyvolávají najisto zmatek, jestliže se někdo hodlá tvrdošíjně zabývat vším, a v tom se projevuje škodlivost. Z toho se totiž rodí houfy neučených učenců či učených blouznivců. A tak jsou učené knihy, nikoli my; či jsme-li opravdu také my učení, jsme učení zmateně; nebo jsme-li učení s jasnou myslí, jsme učení povrchně, ne poznáním povahy věcí, ale díky cizím svědectvím a výrokům o věcech, kterých jsme plni…

… Nejenže léčivé prostředky nijak neprospěly, spíše ještě přispěly k našim útrapám. Nejdříve jsme trpěli chorobami, pak léčením a nyní obojím. Nemůžeme už snášet ani naše choroby, ani léky proti nim. Dokažme si na příkladech jak dosud nalezené léčivé prostředky jen rozmnožují choroby. Ve starých časech lidé měli proti chorobám jediný lék, totiž uměřený způsob života. A když se od něj postupně uchýlili k rozkoším a rozmařilosti, vyrojily se různé choroby, proti nimž se hledaly léky, zpočátku neumělé, ale nakonec přece jen dostačující. Společně s chorobami se dařilo lékařskému umění a společně s lékařským uměním chorobám, až nakonec obojí přesáhlo všechny hranice…

… Vzdělanost poškozuje lidstvo nejméně, protože spory o moudrost dosud nikdy nezpůsobily války a prolévání krve, jak se to dá spatřit při sporech o náboženství a sporech politických. Ale i zmatky mezi vzdělanci přispívají ke zkáze svým dílem. pokud se totiž učenci hádají, nevzdělaní lidé žasnou, pokud učenci šílí, těm ostatním se točí hlava, protože jednají podle pokynů učených. A co se stane, pokud slepí povedou slepé? A co se přihodí pravdě, o níž je spor? Staré a pravdivé rčení říká, že ve velké hádce se pravda ztrácí. Pokud totiž jde jedné straně jen o vítězství nad druhou, vede se spor pomocí vytáček a bez ohledu na to, jak pravda trpí, jen když my zvítězíme. A i ti, kteří hájí správné názory, je často dokazují kousavými výpady proti věcem neznalým a nedosáhnou ničeho jiného než toho, že upadnou v nenávist i s pravdou, kterou hájí…

Diskuze