V Bažině vystoupí Pavel Dobeš

Pavel Dobeš se narodil v roce 1949 a prvních deset let života prožil ve Frýdku–Místku. Dalších dvacet šest roků žil v Ostravě, v polovině osmdesátých let přesídlil do Hradce Králové. Vyučil se elektromontérem v NHKG a při zaměstnání vystudoval dálkově střední průmyslovou školu ve Frenštátě pod Radhoštěm. Vystřídal řadu zaměstnání – elektromontér, strojník, energetik, pomocný dělník. Od roku 1988 má svobodné povolání (skladatel, textař, koncertní činnost). Je ženatý, má dvě děti.

To je velmi stručný životopis písničkáře, kterého publicista Jiří Černý nazval " … solí své země, nesložitým, nepodbízivým, nepřizpůsobivým, tvrdošíjným, nevyzpytatelným…" Písničkáře, který se do podvědomí posluchačů zapsal svou geniálně propracovanou chacharštinou i melancholií a poetikou mistrně promíchanou s lehkým i zemitým humorem. Pavel Dobeš patří k těm písničkářům, které sametová revoluce nepoložila na lopatky a nevzala jim téma. Šíře jeho záběru je taková, že má a doufejme ještě dlouho bude mít svým posluchačům co říci.

O jeho písňové tvorbě bylo napsáno již mnoho z per renomovaných kritiků a znalců folku. Málo z Dobešových obdivovatelů ale zná i další stránky jeho tvorby. Proto zde uvádíme jednu z jeho povídek. Je z cyklu Něco o jídle.

Dovolená (povídka)

Dřevorubec na Sibiři nemůže snídat veku s marmeládou a k obědu pizzu. To by v lese upadl a zmrznul už cestou na pracoviště. Takhle mám jíst já, když ležím celý den na pláži v Itálii. Tam mi přijde naopak nevkusné cpát se pečeným bůčkem se zelím. A také, a to hlavně, cožpak by to byla nějaká dovolená? Člověk má vypadnout, změnit režim. Z nedýchatelna utéct na vzduch. Ze tmy na slunce. Ze sucha do vody. Chystám–li se na dovolenou, těším se i na jídla té země, kam jedu. A nemám s tím většinou problémy. Mořské příšerky mi docela chutnají a k lidojedům nejezdím. Italové jedí přes léto většinou lehká jídla, zeleninu, ovoce, těstoviny, protože co jiného chcete v tom horku jíst? Večer ať je na stole pod atriem porostlém révou grilovaná ryba a láhev vína! I hudba ať hraje po italsku. Jezdili jsme tam s dětmi na dovolenou. Sklopili jsme v kombíku zadní sedadla, hodili tam spacáky, polštáře, obě děti, a když se mládež ráno probudila, byli jsme v Itálii. Příští rok, že to vylepšíme. Vzali jsme s sebou i rodiče. Sierra má tak velký úložný prostor, že se děti vzadu opět pohodlně vyspí, i když zadní sedadla nesklopíme a budou tam sedět tchánovci. Oni nám budou večer hlídat děti a my budeme chodit …., jak za mlada. Madona mia! Zahradní restaurace porostlá révou, grilovaná ryba, cinkot sklenek, tesavella, cikáni budou hrát Ó sole mio a na obloze hvězdy!

Chce to ale mnoho tolerance a pochopení. Každý jsme jiný. Na zadním sedadle se mačkaly děti s babičkou a dědečkem. Všechny bolelo všechno navzájem. A co ten obrovský prostor vzadu? Kontejnery. Přepravky s jídlem. Krabice s bramborama, ve sklenicích naložené vepřové, několik pecnů chleba, bábovka, cukr, káva, konvice na kávu, umělé sladidlo, léky, teploměr, mouka, rýže, sůl, pepř, majolka, lžíce, příbory, kastroly, ovocný sirup, trvanlivé mléko, trvanlivé uzeniny, sýry, nafukovací lehátka, karty na žolíky, karty na canastu, tranzistorové rádio s budíkem, a aby snad se přece jen někomu nechtělo na té dlouhé úmorné cestě spát, tak tam vzadu opřeny o levé okno řinčely basy lahvového piva. I jakousi zvadlou zeleninu jsme vezli do Itálie! Byly tam u zadních dveří v batohu též svačiny na cestu a teplá káva na cestu v termoskách a teplé limonády, ale to jsme nejprve museli opatrně položit na silnici plato vajec. Večer? Plody moře, tesavella, cikáni, Ó sole mio? Jak za mlada? Ne, dámy, pánové! Bramborové knedlíky plněné uzeným plavaly v mastnotě. A to takovým způsobem, že mi slzely oči, když jsem se podíval na talíř. Pil jsem lahváče a když děti odešly spát, tak aby byli čtyři, hrál jsem s nimi žolíky (možná to byla canasta, nerozeznám ty hry od sebe). Náš Matěj skákal salto do vody z betonové zídky a hned první den odpoledne si o ni rozbil hlavu, asi jak se přežral; tak jsem s ním pak týden chodil po městě, když s těma štychama nesměl do moře, ale nebylo co koupit. Všechno jsme měli.

Chce to mnoho vzájemné tolerance a pochopení. Každý jsme jiný. A kdo by nás rozsoudil? Jak už to v životě bývá, řešení přišlo samo. Nečekaně. Kulhavka a slintavka. Zákaz převozu potravin! Jenže čas jde dál. Na letošek už máme jiné plány. Škoda, že právě teď se ten čas nedá vrátit! Madona mia! Ó sole mio! Hodili bychom do auta plavky a jeli za vůní pečených ryb.

Pavel Dobeš

Diskografie Pavla Dobeše

*1988 EP Něco o lásce

*1989 LP Skupinové foto

*1990 LP Zátiší s červy

*1992 LP Zpátky do trenek

*1993 CD Live

*1995 LP Něco o Americe

*1997 CD Průzkumný let

*1999 2CD Komplet

*2001 CD K svátku

*2002 CD ZUM ZUM ZUM (patnáctiletý výber)

Na koncertě v pátek 29. října nebude chybět ani klubový řezník, takže neváhejte a přijďte do Bažiny.

Soutěž o vstupenky na koncert Pavla Dobeše

Otázka: Jak se jmenoval majitel neočekávaných bot v písni Jarmila.

Bohužel již vypršel termín pro odesílání odpovědí.

Správná odpověď: František

Blahopřejeme vylosovaným výhercům, kterými jsou: Luděk Vondruška, paní Karafiátová-Adlerová, pan Alexandrov

Diskuze