V Bažině vystoupí Devítka

Povídat v Rychnovském zpravodaji o skupině Devítka by bylo asi nošením dříví do lesa. Když pomineme, že polovina kapely v Rychnově trvale bydlí, znají jablonečtí příznivci folku toto uskupení z pravidelných každoročních vánočních vystoupení v naší Bažině. Takže zde nebudeme opakovat to, co si čtenáři Zpravodaje už přečetli loni či předloni a co mohou případně snadno najít na www.devitka.cz.

Snad jen připomeneme obsazení kapely, aby se čtenář orientoval v následující scéně ze života, která (ostatně jako drtivá většina produktů Devítky) pochází z pera kapelníka a mozku skupiny Jana Brože.

• Jan Brož - kapelník, sólová kytara, mandolína, zpěv
• Jindřiška Petráková - Brožová - zpěv, rytmika, flétny
• Tomáš (Medvěd) Hofrichter - doprovodná kytara, zpěv
• David Hofrichter - kontrabas

Průběh zkoušky skupiny Devítka

Začátek zkoušky bývá obvykle stanoven na neutrální jednu hodinu po poledni, kdy Jindřiška už nespí a David ještě nespí. Z hlediska bratří Hofrichterů je tato hodina ideální, neboť se v tu chvíli nacházejí na tenké hraně mezi poobědovým útlumem a předsvačinovým hladem a ta trocha krve, kterou jejich mamutí organismy pro tuto krátkou chvíli uvolní pro potřeby mozku dělá skutečně zázraky.

Povědomý zvuk Medvědova Micubiši se před naším domem ozývá obvykle někdy okolo půl druhé, což je zbytečně brzy, protože Jindřiška v tu dobu odchází na pravidelnou procházku s Bardem.

Po nezbytné kávě bratři vybalují nástroje, což se nikdy neobejde bez (připusťme mírné) devastace bytového zařízení, neboť návštěva Medvědů v našem malém žižkovském bytě si ničím nezadá s Gandalfovou návštěvou u Bilbo Pytlíka. Poté co se poskládáme kolem stolu, všichni vstaneme. Tomáš odchází zkontrolovat jestli zamkl auto, David kakat. Přichází Jindřiška s Bardem. Opět usedáme. Bard do křesla, my ostatní jak se dá.

Následujících patnáct minut předstíráme ladění, protože nikomu se nechce začít skutečně zkoušet. Následně Tomáš zjišťuje, že už několik koncertů ladí bez baterky v ladičce a odchází si ji koupit. Vrací se za půl hodiny bez baterky, ale s flaškou kořalky. Tváře všech zúčastněných se rozzáří a vypuká skutečná devítkovská pohoda. Odpočítám první písničku. Začnu hrát jenom já. Tomáš spí, David se ptá jak to začíná. Odpovídám: "začíná to: tři čtyři". David kupodivu pochopí a skutečně začne hrát správnou píseň. Nenáviděný zvuk basy probudí Tomáše, který pronese obligátní větu: "furt musí šmrdlat". David se uráží a odchází kakat. (Tady se musím Medvěda zastat, protože David musí opravdu furt šmrdlat a nám ostatním to už leze na mozek. Snad kromě Jindřišky, které to taky na něco leze, ale nevím na co.)

Po prvním úspěšném proklopýtání se první písničkou vypukne všeobecná euforie. Navzájem se chválíme, doléváme skleničky, David zapomíná i na to, že chtěl jít kakat. Do stávající pohody vstoupí Jindřiška s požadavkem, zda bychom nemohli na konci osmého taktu třetí sloky udělat dekrešendo aby vynikl nástup na textově dominantní místo písně. Nálada okamžitě padá pod bod mrazu. Předstíráme ladění tak dlouho, až Bard, vyvedený z míry přemírou ticha znervózní a začne štěkat. Ve snaze zachránit zkoušku a co víc - odvrátit kapelní krizi způsobenou přemrštěnými požadavky nezodpovědného elementu, odcházím do kuchyně ohřát svačinu. Segedínský guláš se šesti vykoná své a v kapele se opět rozhostí všehomír.

Po nezbytné kávě a zhruba hodinové debatě o nedostatcích spřátelených folkových formací odchází David kakat a zbytek kapely se věnuje teoretické přípravě. (Tato spočívá hlavně v tom, že se snažím Medvědovi a Jindřišce objasnit některé nesrozumitelné části mých textů. Například slova jako sebeklam, holstry, Bůh, láska a Pompeje.)

Po návratu basisty z útočiště sténajících se skupina opět chápe nástrojů a snaží se navázat přetrženou nit tvůrčí práce. V ten okamžik Medvěd zjišťuje, že je za deset minut šest a že v šest hodin musí vyzvednout u IKEI manželku s novou postelí, květináčem a lampičkou na záchod, čímž zkouška skupiny Devítka fakticky končí. Nejzodpovědnější člen kapely - David Hofrichter se ještě několik okamžiků snaží dotlačit zbylé členy k přehrání si alespoň nejkritičtějších míst programu, naráží však na neproniknutelnou stěnu mlčení doprovázenou předstíraným laděním.

Jeho závěrečná věta doprovázená vyděšeným pohledem do programu příštího koncertu je pro mne a Jindřišku jednoznačným signálem, že zkouška skutečně končí a můžeme se s pocitem dobře vykonané práce svěřit do péče pohostinné náruče restaurace U Veverků: "No tak nějak víme všichni a uvidíme."

Letošní koncert skupiny Devítka se uskuteční v hudebním klubu Bažina v sále restaurace Beseda v pátek 17. prosince, jako obvykle od 19.00 hod.

A nezapomeňte, vystoupením muzikantů večer zdaleka nekončí. V pohotovosti bude jako vždy klubový řezník a v přilehlé restauraci je k dispozici vše, co hrdlo ráčí.

Soutěž o vstupenky na koncert Devítky

Otázka: Kolik dohromady váží bratři Hofrichterové?

Bohužel již vypršel termín pro odesílání odpovědí.

Správná odpověď: dlouhodobý průměr 245 kg

Blahopřejeme vylosovaným výhercům, kterými jsou: Radek Majtyka, Miroslav Sedláček, Zuzana a David Procházkovi

Diskuze