Rovná daň nebo nízká pro chudé

Návrh snížení daně pro nejnižší příjmové skupiny byl jedním z prvních kroků vlády premiéra Paroubka. Asi každému uchu zní dobře, když slyší o snížení svých daní. A prvoplánová logika říká: Konečně se udělalo něco pro nás obyčejný lidi. Noviny byly plné výpočtů, jak se snížení daní projeví v peněženkách těch nejchudších.

Ale pozor! "Udělalo se" opravdu něco pro lidi?

Už delší dobu je na různých fórech vedena diskuze o enormním zatížení podnikatelské sféry a o nenápadné likvidaci střední třídy. I ten nejméně vzdělaný ekonom ví, že oživení ekonomiky lze dosáhnout snížením daní. Ovšem nikoli daní nejnižších příjmových skupin. Do těch totiž patří hlavně zaměstnanci s nižší kvalifikací a část živnostníků bez zaměstnanců. Ti sice přivítají snížení daní s jásotem, ale rozhodně nezačnou z vydělaných peněz rozšiřovat své firmy, zřizovat nová pracovní místa nebo hledat nové trhy. Samozřejmě. Snížením daní se zvýší jejich reálný příjem a tedy i koupěschopnost. Ovšem ekonomiku skutečně oživit může pouze vůle těch vyšších příjmových skupin zvyšovat obrat firmy a tedy i ochota platit více daní. Pokud zaměstnavatel ze svých výdělků odevzdá třetinu státu, který obratem ruky tyto peníze odevzdá jeho zaměstnancům ve formě snížených daní, pak mu to stěží dodá chuť přijímat další zaměstnance a rozšiřovat firmu.

Socialismus odsuzoval bohaté továrníky, kteří tyjí z dřiny pracujícího lidu. Nikdy se nemluvilo o tom, že bohatství majitelů firem vyrostlo z bezesných nocí plných hrůzy, jestli bude zítra na daně a sociální pojištění a také na mzdy těch "obyčejných lidí". Vyrostlo z dřiny, z vymýšlení a realizace nápadů, z chuti něco vytvořit a z ochoty něco obětovat pro radost z vytvořeného díla. Dokud má socialista představu, že bohatství spadlo z nebe, pak navrhuje snižovat daně chudým a odírat bohaté. Až bohatým dojdou peníze a chuť, pak nejen že se vyprázdní státní pokladna. Stane se něco mnohem horšího. Začnou se rušit firmy, které dávají práci těm "obyčejným lidem". Pak už zbývá jen krok k heslu "právo na práci" a k zestátňování podniků sobeckých a neschopných majitelů. Tam už jsme byli, co?

Na Slovensku zavedli rovnou daň, tedy stejné procento daně z příjmu, ať vyděláváte deset nebo sto tisíc měsíčně. Ukazuje se, že inkaso daně se zvýšilo. Inu, nikdo si nemusí hlídat svou daňovou skupinu a když vydělá víc, tak prostě vydělá víc.

Daňové systémy jsou různé. Je otázka, který je pro naši situaci ten nejlepší. Ovšem snížení daně chudým bez dalších souvislostí je na sto honů cítit populismem a volební kampaní, hrazenou ze státní pokladny. Navíc jde o pokus, který se může minout i tímto účinkem. Vypočítané čtyři tisíce korun roční úspory na daních pro nejnižší daňovou skupinu znamenají třistapadesát korun měsíčně. To je částka, které si zaměstnanec nemusí na své výplatní pásce ani všimnout. Natož aby z ní dělal závěry o kvalitách vládní strany.

Diskuze

• 16. 08. 2005 21.21
  Daňový systém by měl být takový, aby motivoval k placení daní; tzn. Jednoduchý, přehledný a  …
  
• 31. 07. 2005 17.06
  Vážený pane Chloubo, požádal jste mne o argumenty, předložil jsem je a najednou je to o  …
  
• 30. 07. 2005 23.22
  Výzva k diskuzi zní "Přidat názor". Nechci, aby se diskuze změnila na výměnu osobních dopisů.  …