Větrná energie a elektrárny v Rychnově

Obecně vzato je energie větru transformovanou formou energie slunečního záření a proto je považována za velmi významnou z hlediska ekologie. Je totiž v našem chápání času energií takzvaně obnovitelnou. Proto je nasnadě možnost tuto energii využívat, jak to jen bude možné. Zde je však kámen úrazu: geografické umístění našeho státu. Větrná mapa Evropy ukazuje vhodné oblasti k provozu větrných elektráren. Ty se nachází především v severních pobřežních oblastech Evropy. Naše republika je však díky svému umístění o moře ochuzena a počasí, které je v naší geografické oblasti typické, je většinou pro využití energie větru nevhodné. Proto je využití větrné energie v ČR velice závislé na důkladném výběru vhodného regionu a i přes to velice sporné díky nespolehlivosti větrné energie v našich podmínkách. Komu by se chtělo svítit, topit, poslouchat rádio či například jet vlakem, jenom když fouká vítr?

Problematikou větrné energie se u nás zabývá Ústav fyziky atmosféry akademie věd ČR a nabízí rozsáhlou metodiku pro zjišťování vhodnosti místních podmínek k výstavbě větrných elektráren, jakož i realizaci potřebných měření. Podle Ing. Františka Vaňka, CSc. byl reálně odhadovaný dosažitelný technický výkon na území ČR stanoven pracovníky Ústavu fyziky atmosféry AV ČR na úrovni 80–200 MW s odhadovanou roční výrobou 110–280 GWh ročně, což odpovídá ročnímu využití instalovaného výkonu VE 16 %. To znamená, že každá instalovaná VE vyrobí za rok tolik elektrické energie, jako kdyby pracovala na plný výkon 16 % času a po zbylou dobu nevyráběla nic. K tomu se nabízí myšlenka postavit místo jedné VE elektráren šest, tím bychom přeci získali 96 % a je to. Skutečnost je však taková, že většinu času bychom měli energie minimum a v čase, kdy by dostatečně foukalo, bychom jí měli až 600 %.

Ústav fyziky atmosféry AV ČR provozuje od roku 1994 první větrnou elektrárnu ČEZu. V roce 2000 ji pak ČEZ ústavu daroval. Tato elektrárna se nachází v Krušných horách v lokalitě Dlouhá louka (870 m.n.m) a je doplněna měřícími zařízeními sloužícími ústavu pro výzkum. Z údajů o provozu, které mám k dispozici, plyne, že do roku 2000 byla průměrná roční využitelnost VE Dlouhá louka 5,9 %, při tom v nejhorším roce jen 3,6 % a v roce nejlepším 10,1 %.

Někde to však funguje dobře, namítají zatvrzelí příznivci výstavby VE v ČR. Například v Jindřichovicích pod Smrkem. Ano v Jindřichovicích pod Smrkem skutečně postavili dvě moderní VE o celkovém instalovaném výkonu 1,2 MW. Dalibor Skácel v časopise Alternativní energie 3/2003 uvádí, že větrnost v místních podmínkách byla podpořena posudky (ne měřeními!) z Dánska, Německa a Česka (ÚFA AV ČR), na které se obec spolu se subjektivní a historickou zkušeností spolehla a vlastní měření neprováděla. Tyto posudky slibovaly roční využití VE 20,9 %. Z údajů, které zveřejňuje dodavatel VE v Jindřichovicích, však plyne využití za rok 2003 jen 9,7 % a za rok 2004 11,7 %, což odpovídá přibližně polovině odhadovaného využití. Jistě alarmující zjištění.

O VE v Jindřichovicích je známo, že jejich stavba stála 62 mil. korun. Zhruba polovinu stálo dodané zařízení a druhou polovinu pak realizace stavby. Pokud bychom chtěli těmito VE nahradit Temelín, dostaneme se při uvažování 100 % využitelnosti na cenu 103 miliard. Ovšem pokud vezmeme v úvahu 16 % využitelnost plynoucí z teoretických úvah Ústavu fyziky atmosféry AV, dostaneme se na 646 miliard za náhradu Temelína a to musíme zapomenout na to, že elektřinu dostaneme právě jen když fouká vítr, přitom po republice musíme umístit 20 833 tubusů VE o jednotlivém výkonu 600 kW.

Nehledě na to, že jsem pro výpočet použil optimistických 16 % a ne 11,7 % změřených v Jindřichovicích nebo 5,9 % z Dlouhé Louky, je výsledkem obludnost, která nemá s ekologií ani s výrobou elektrické energie mnoho společného.

Z těchto údajů jasně plyne, že větrná energetika není vhodným řešením energetické koncepce našeho státu. Vždyť stavět VE v našich podmínkách je podobná výstřednost jako umělá krytá lyžařská sjezdovka v Saúdské Arábii.

Proč potom prosazují někteří zastupitelé města Rychnova stavbu VE na Pelíkovickém hřebeni? Že by snad věděli něco, co ostatním uniklo? Posuďte sami postup města při prosazování experimentu výstavby tří VE o jednotlivém výkonu 2 MW a předpokládané výšce téměř 130 m:

pokud je mi známo, město za účelem výstavby VE nejednalo s krajským úřadem ani s nikým jiným o energetické koncepci pro využití obnovitelných zdrojů.

za účelem realizace VE město jedná s dodavatelem firmou Ecoenergy s.r.o., která dosud nerealizovala žádnou stavbu VE a nemůže se prezentovat potřebnými zkušenostmi.

jako přínos uvádí starosta 3 % příjmů z obratu VE pro město a tvrdí, že se jedná o 500–900 tis. Kč ročně. Ve své prezentaci na Internetu však Ecoenergy uvádí 1–3 % z příjmů. Pokud budeme optimisticky počítat se slíbenými maximálními 3 %, výkupní sazbou elektřiny 2,46 Kč/kWh (pro rok 2006), celkovým instalovaným výkonem tří VE 6 MW a optimistickou využitelností 16 %, dostaneme se k sumě 621 tis. Kč za rok. Při 11,7 % využitelnosti zjištěných v Jindřichovicích na 454 tis. Kč za rok a 5,9 % z Dlouhé louky 229 tis. Kč za rok. Zdá se tak, že 900 tis. Kč je nepodložený slib a že ani spodní hranici 500 tis. Kč nelze dodržet.

město doposud neprovedlo potřebné kroky pro zjištění vhodnosti místních podmínek, jako je dlouhodobé měření profilu větru až do výše osy rotoru VE nebo měření rizikovosti vzniku námrazy. Bez těchto údajů je stavba VE v podmínkách naší republiky snad až na Sněžku a Milešovku čistým hazardem, který snadno dopadne tak jako v Dlouhé louce nebo v Jindřichovicích.

město doposud nezajistilo žádnou studii o vlivu stavby na změnu krajinného rázu a následný vliv na změny ceny nemovitostí a ekonomických investic v ovlivněné oblasti.

většina zastupitelů odmítá myšlenku podílet se na rozhodování o tak závažné stavbě s vlastními spoluobčany.

město k jednání nepřizvalo zastupitele okolních obcí, které budou stavbou ovlivněny.

město přes dřívější zamítavé stanovisko schválilo projednávání změn územního plánu umožňujících výstavbu VE, a to mimo původní plánovaný program jednání.

Musím se znovu zeptat: proč prosazují někteří zastupitelé města Rychnova stavbu VE na Pelíkovickém hřebeni? Aniž by zjistili, zda–li je toto místo pro VE vhodné, aniž by brali v potaz postoj ostatních ovlivněných subjektů a aniž by prokázali přínos těchto monumentů? Žádnou korektní odpověď nenacházím.

Ať již jsou důvody zastupitelů města jakékoli, nic to nezmění na tom, že se chystají prodat národní bohatství komerčnímu subjektu za slíbený, ale nesplnitelný příjem pro město, za příjem, jehož výše je nejenom pochybná, ale i zanedbatelná a hodnotu narušené krajiny nemůže vyrovnat. Obratem pak město získá pohled na monumenty, jejichž smysl se v našich podmínkách ztrácí daleko za negativy, která s sebou přinášejí.

Diskuze

• 02. 08. 2006 15.42
  jak píšete, skutečně jsem se domníval, že vámi zmiňovaný morální a etický kodex vážete k  …
  
• 01. 08. 2006 21.15
  Nechci pokud možno vyvolávat zbytečné, nikam nevedoucí hádky, tedy prosím o objektivitu. Ohledně morálky a etiky  …
  
• 01. 08. 2006 10.52
  ostatní zastupitelé, ale já si studii pročetl a na včerejším jednání zastupitelstva (31.7.2006) jsem na  …