Aktuální zpráva Lidovky

Pod tím odkazem je velmi zajímavý článek! Domnívám se, že se v něm praví naprosto přesně to, čím jsem zde před časem argumentoval já. Jsem zvědav, jak pan starosta bude autora tohoto článku obviňovat z demagogie:-)))

Liberecko zkoumá a studuje !!! Přečtěte si pozorně jak se rozhoduje o umístění větrných el. v libereckém kraji a poté zhodnoťte práci našich zastupitelů. Text: Vyhodnocení možností umístění větrných elektráren a dalších vertikálních staveb na Frýdlantsku, Hrádecku a Chrastavsku z hlediska ochrany přírody a krajiny 18. 1. 2006 Krajský úřad Libreckého kraje, odbor rozvoje venkova, zemědělství a životního prostředí zadal v druhé polovině roku 2005 zpracování výše uvedené studie. Zpracovatelem studie se stal Doc. Ing. Petr Sklenička, CSc. Jedná se o odborný podklad pro rozhodování orgánů státní správy na úseku ochrany přírody a krajiny ve správních řízeních vedených dle § 12 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění (dále jen zákon). Jde o řízení, ve kterých je orgány ochrany přírody udělován souhlas se zásahem do krajinného rázu. Studie je oborovým dokumentem ochrany přírody a tudíž není závazná pro orgány územního plánování a samosprávy. Studie nenahrazuje ani nepředurčuje výsledek správního řízení. Její charakter je pouze orientační a doporučující. Hlavním úkolem studie bylo zhodnotit dané území z hlediska krajinného rázu jako celek a možného narušení tohoto území vertikálními stavbami. Studie může být využita i ze strany potenciálních investorů výstavby vertikálních staveb jako základní informace o možných střetech se zájmy ochrany přírody a krajiny. Celá studeie ve formátu PDF zde: http://maps.kraj-lbc.cz/dokumenty/Studie_VTE_Liberecko.pdf

Studují a zkoumají také zastupitelé? Studie, které se netýkají naší lokality nemusíme hledat jen v Libereckém kraji. Skutečnost je taková, že ve vztahu k naší lokalitě ukazují pouze metodiku a to v různé kvalitě. Nutno navíc poopravit, že tato studie o ničem nerozhoduje. To, na co je při rozhodování nutné brát ohled jsou zákony, předpisy, vyhlášky a především morální a etický kodex, který by měl být v každém z nás hluboce zakořeněn. K zákonům a vyhláškám je samozřejmě metodika, ta by měla město zajímat. S morálkou a etikou je to pak daleko složitější. Nemělo by se například stát to, aby město při úmyslu prosazovat stavbu VVE (podle metodiky se totiž jedná o vysoké větrné elektrárny – nad 35m), které mají stanovený okruh silné viditelnosti 2-5 km, nevedlo diskusi o budoucí výstavbě VVE s obcemi, jež se v tomto prostoru nacházejí. Je spousta dalších výhrad, které bych mohl vznášet na adresu zastánců VVE mezi zastupiteli, zdá se to však být zbytečné. Do diskusí se zřejmě nechce nikdo zapojit. To že na můj článek nikdo nereagoval argumenty o provedených postupech mě překvapuje. Co je to za strategii a politiku? Nechat to prostě vyšumět? Město by mělo svůj postup přehodnotit. Není přeci úkolem občana prokazovat nesmyslnost jednání zastupitelů. Naopak zastupitelé mají podkládat svoji činnost tak aby byla jasná její správnost. Jsem odpůrce této stavby. I kdybych byl jediný nebo i kdyby vůbec žádný odpůrce nebyl, musí město postupovat tak, aby mohlo prokázat, že takováto krajinně velice významná stavba je ovlivněnými subjekty schvalována. Je to totiž morální a etické.

Nevím, co dělají ostatní zastupitelé, ale já si studii pročetl a na včerejším jednání zastupitelstva (31.7.2006) jsem na ni ostatní upozornil a nechal je do ní nahlédnout. Je škoda, že se studie zaměřuje jen na část území našeho kraje. Zajímalo by mě, zda je v současnosti v přípravě rozšíření této studie i na zbytek území našeho kraje a pokud ano, kdy bude k dispozici. Ing.Hudec to na můj dotaz nemohl říci stoprocentně, ale slíbil, že to zjistí. Velice správně popisujete, na co je nutné při rozhodování brát ohled. Zákony, předpisy a vyhlášky jsou zcela neoddiskutovatelné a dají jednoznačnou odpověď na možnou realizaci či nerealizaci výstavby. Já bych k tomu ještě přidal ekonomickou a estetickou stránku věci. Estetická je jasná, zmiňovaná studie zavádí pro mě nový termín „vizuální kontaminace“ tj. situaci, kdy nějaká stavba poškodí pohled na krajinu. S tímto termínem souvisí ona estetická stránka, někomu se větrníky líbí, někomu nevadí a někomu vyloženě vadí a někomu nevadí jako takové, ale ne v Rychnově. Jak víte, tak za „žebrácký eurogroš“ jsem ochoten větrníky strpět, to je ta ekonomická stránka věci. Četl jsem váš ekonomický rozbor, nejsem schopen si ověřit jeho správnost, ale vím, že jen ekonomický sebevrah by se pouštěl do podniku, který si na sebe nevydělá. A musí vydělat tolik, aby finanční přínos pro město byl adekvátní slibům. Pojistka toho, aby ekonomika tohoto podniku nebyla v červených, ale černých číslech, je v měření síly proudění větru, které je prováděno. Je to jednoduché, nebude-li dostatečně foukat, není možné cokoli realizovat. Ale co ten vámi zmiňovaný morální a etický kodex? Nějak mi tam nezapadá. Znamená to snad, že pokud souhlasím s realizací větrníků, jsem nemorální a můj etický kodex je pokřivený? Píšete, že by se mělo diskutovat s okolními obcemi, které mají stanovený silný okruh viditelnosti. Podle vás by se měla vést diskuze o čem? Všechny tyto dotčené obce mají přeci možnost se vyjádřit v rámci probíhajícího řízení o změně ÚP a dát své oficiální stanovisko, které projednají jejich zastupitelstva. Nikdo nás nepřizval k diskuzi o tom, že na Rádle vznikne BTSka Eurotelu, která je viditelná z katastru našeho města nebo na Černé Studnici. Nikdo se neptal (ještě za minulého režimu), jestli bude rychnovským vadit, když zmizí během několika desítek let celý kopec na Frýdštejně. Tyto věci se strpí a je to záležitost té které obce. Teprve když se jedná o změnu ÚP podobného charakteru, jako v případě Rychnova, stává se to záležitostí i obcí sousedních. Píšete, že (zastupitelé) nechceme diskutovat. Za sebe odpovím, není to pravda, jen mě nebaví stále dokola opakovat stejné argumenty proč jsem se k realizaci větrníků postavil tak, jak jsem se postavil. Do diskuzí se nás zastupitelů zapojilo pár. Nepletu-li se, tak Ing. Hudec, starosta, p.Černý a já. Ostatní buď nemají přístup k Internetu nebo nemají potřebu na dané téma diskutovat. Od těch šesti či sedmi zastupitelů, kteří jsou dlouhodobě proti realizaci větrníků to předpokládám ani neočekáváte, protože oni zřejmě mají onen morální a etický kodex, o kterém píšete, v pořádku, protože hlasovali proti výstavbě větrníků. Takže z těch osmi zastupitelů, kteří byli pro změnu ÚP, se do diskuze nějakým způsobem zapojili tři. Víte, mě fakticky nesmírně zajímá, kolik lidí tento problém a problém výstavby rekreačních domů na Pelíkovicích skutečně zajímá a to ať už z hlediska osobního nebo z jakéhokoli jiného a kolika je to „úplně buřt“. Proto se pořád točím kolem té petice a proto neustále opakuji, že hlas deseti diskutujících pro mě není dostatečně reprezentativním vzorkem pro to, abych změnil na něco svůj názor. Stejně tak si mohu myslet, že zbylých 1600 rychnovských voličů (přesné číslo bohužel neznám) podporuje výstavbu větrných elektráren, protože k těmto diskuzím mlčí, případně je jim „to buřt“. Ale to by byla už tolikrát zmiňovaná demagogie, že? Proč nikdo nezorganizuje petiční akci, která donutí vypsat zastupitelstvo referendum k daným akcím? Já jsem v tuto chvíli přesvědčen o tom, že jsem rozhodl správně a proto referendum sám aktivně podporovat nebudu. Ale petice by mě donutila se opětovně zamyslet. A klidně vám zde slíbím, že v případě vypsání referenda bych jej podpořil ve formě bez podmínečné účasti (tj. bez nutnosti účasti nadpoloviční většiny voličů). Pokud se domníváte, že jsme svůj morální a etický kodex totálně devalvovali a že vše, co se v Rychnově prosadilo, postavilo, opravilo, událo, je špatné, pak vám jen připomenu, že v říjnu jsou komunální volby. Nejde mi o žádnou moc, jak jsem četl v jiné diskuzi na tomto webu, měsíční odměna zastupiteli činí 255,- Kč netto, takže uznáte, že ani finančně na tom nejsem zainteresován. Koneckonců odměny zastupitelům jsou v nařízení vlády č. 50/2006 Sb a každý si je může snadno spočítat sám. Chci pro své město pracovat a podílet se na jeho růstu a prosperitě. Víc nic.

Mám pro Vás také dlouhou odpověď Nechci pokud možno vyvolávat zbytečné, nikam nevedoucí hádky, tedy prosím o objektivitu. Ohledně morálky a etiky je obecné spojení zastánců VE s nemorálností jen Vaše formulace. O tom nepíši nic, přečtěte si pozorně znovu můj příspěvek. To že s nemorálním postupem spojuji neexistenci diskuse se zainteresovanými subjekty je však myslím na místě. Nejedná se zde totiž o telekomunikační stožár o výšce do 35 metrů pro který jsou jiné předpisy. Jedná se o opravdu vysokou stavbu a zodpovědnost za její realizaci je veliká. Proto apeluji na morálku. Někdy totiž ani zákon nestačí a mezi slušnými lidmi by měla fungovat diskuse. Město Rychnov je strůjcem stavby a proto má být iniciátorem diskuse. Město podporuje tuto výjimečnou stavbu a proto se má samo přesvědčit, zda-li si občané myslí, že to je v jejich zájmu (Vy sám tvrdíte, že Vás zajímá kolik lidí se o tento problém zajímá). Jak to město provede je podružné. Například zorganizování ankety a její doručení do schránek svých občanů, případně doporučení jejího uspořádání i okolním obcím, je myslím i ve finančních možnostech města. Referendum osobně považuji za extrém a případné vyhrocení do situace, ve které jsou občané města nuceni jej požadovat, je zbytečné. Tak daleko by to dojít nemělo.
O ekonomické stránce věci jsem napsal již dost. Mohu Vás ujistit, že svůj článek mám pečlivě podložený a všechny použité materiály uschované. O stránce estetické jsme vedli dlouhé diskuse. Samozřejmě, že z určitého hlediska lze VE vidět jako krásné. I velký mrakodrap může být opravdu krásný, do Rychnova by se však nehodil.
Co se týče vaší otázky na rozšíření studie pro celý kraj. Podle mých informací kraj tuto studii nechal vypracovat pouze pro oblasti, které považuje za vhodné ke stavbě VE a rozšiřovat ji nehodlá. Tím však nevylučuje vhodnost jiných oblastí. Existuje územně energetická koncepce z roku 2002 a její aktualizace z roku 2004. Ty se však zabývají problematikou VE jen okrajově. Uvádějí i jakási čísla, ale bohužel jen velice stručně a bez jakýchkoli podkladů. Z mojí komunikace s krajským úřadem však plyne, že v současné době pracují na nové územně energetické koncepci, která má být dokončena nejpozději do konce roku. Zda-li bude přínosná pro řešení problematiky VE bohužel nevím.
Při čtení Vámi zmiňované studie si můžete všimnout i zmínky o metodice k části zákona 114/1992 §12 týkající se stavby vysokých větrných elektráren. Je myslím dobré ji znát, řeší se tam mimo jiné právě povinnosti ohledně zachování krajinného rázu. Dále je dobré znát metodiku měření profilu větru pro větrné elektrárny, kterou uvádí ústav akademie věd. Z ní například plyne potřeba měření profilu rychlosti větru až do výše rotoru budoucí VE. Pokud není k dispozici potřebné zařízení (pokud vím firma jež stavěla VE v Jindřichovicích ho má), je možné měřit vítr na 30m stožáru a zbytek profilu zjišťovat pomocí dopplerovského sodaru. Pokud není změřen profil větru – vítr je měřen pouze v jedné výšce, musí se k výsledku připočítat možná chyba a tím realizátor stavby zbytečně ztrácí. Tím trochu narážím na meteorologický stožár, jenž jsem si prohlédl na hřebeni, ale i ten má samozřejmě nějaký smysl a jsem rád, že se alespoň něco měří.
Sám určitě uznáte, že existuje spousta aspektů hodnocení těchto staveb, jež vyžadují odborné znalosti. Pouhý pocitový názor na problematiku si může dovolit běžný občan. Od zastupitele města však očekávám daleko více. Proto mi také přijde chybná Vaše absolutní jistota názoru na VE, stejně jako čekání až se sám občan se svým protestem ozve nebo přístup „oni se nás neptali, my se také ptát nebudeme“.
V reakci na konec Vašeho příspěvku: z mých dřívějších osobních zkušeností vím jak je v malé obci těžké najít schopné lidi, kteří jsou ochotni věnovat svůj čas městu. Práce zastupitelů si proto vážím a rozhodně nezlehčuji jejich zásluhy v ostatních činnostech, z mého příspěvku zajisté nic takového nevyčtete a proto takto nespekulujte.
Moje znalosti naší energetiky mi dovolují stavby VE v našich podmínkách považovat z hlediska ekonomického i energetického za zbytečné. Pokud však město korektním postupem dojde k závěru VE stavět (tím myslím především to, že okolním subjektům prokazatelně nebude vadit změna krajinného rázu a slibovaný přínos bude měřením a výpočty jasně prokázán), budu to respektovat. Pokud budu na postupu města shledávat slabiny, budu nadále odpůrcem.

Nespekuluji, jak píšete, skutečně jsem se domníval, že vámi zmiňovaný morální a etický kodex vážete k tomuto kontroverznímu rozhodnutí zastupitelstva. Spekulace je promyšlené jednání sledující dosažení prospěchu, zisku (viz. slovník cizích slov). Já vám jen nadnesl možnost, kterou máte vy i každý občan tohoto města díky nadcházejícím komunálním volbám. Pochopil-li jste to jako spekulaci z mé strany, omlouvám se vám. Nikde jsem ani nepsal, že postupujeme způsobem „oni se nás neptali, my se také ptát nebudeme“, to rozhodně nebylo mým cílem takto dovozovat. Jen jsem na uvedených příkladech z okolí demonstroval, jaký je postup v praxi a já v tomto postupu neshledávám nic špatného. Nemyslím si, že je nutné postupovat v tomto směru přísněji, než jak nám ukládají zákony. Z vašich příspěvků je patrné, že energetice rozumíte. Já jsem v tomto směru laik. Jsem občan tohoto města, který se tím, že je členem zastupitelstva, spolupodílí na řízení a rozvoji města podle svého nejlepšího vědomí (otřepaná fráze, ale jinak to napsat neumím). Proto naopak říkám, že zastupitel si může dovolit onen pocitový názor, protože není a nemůže být odborníkem na všechno. Pokud bych se měl držet vašeho názoru, muselo by být zastupitelstvo složeno z jednotlivých odborníků s co možná nejširším možným polem odbornosti. Ale pak by tito lidé nemohli být voleni, ale jmenování na základě své odbornosti. Domnívám se, že odborníci jsme schopni být pouze do určité míry podle své profese. Nejsem tedy energetik, ani stavař, ani specialista na kanalizace apod. a jediným odborníkem v oblasti energetiky je v celém zastupitelstvu pouze starosta, který tento obor vystudoval. Pokud tedy nejsem odborníkem v dané věci, neměl bych o ní rozhodovat? Nedomnívám se. A právě proto, že nejsme a nemůžeme být odborníky na veškeré činnosti, se kterými přijdeme při výkonu své funkce do styku, máme k dispozici krom zákonů územní plán, který vytvářejí odborníci, vyjadřují se k jeho změnám, které navrhujeme (například změnu i zamítnou) a město zaměstnává odborníky, kteří při realizaci nějaké stavby dbají na to, aby se tento územní plán dodržel. Územní plán ale není dogma, které se nemůže nikdy změnit. Vytvoří se a je poplatný době svého vzniku. A začne stárnout a s tím vyvstane i potřeba ho dotvářet a dále měnit. Ale stále pod dohledem oněch odborníků. Takže zde konkrétně to je jednak o pocitu a jednak o profitu. Buď mi výstavba větrníků jako občanovi i jako zastupiteli vadí, vadí mi ona vizuální kontaminace nebo mi nevadí a nebo mi nevadí za nějakých podmínek. Je to jako s domem. Někdo chce stavět dům na místě, které není ke stavbě domu určeno. Zamyslím se nad tím, proč to místo není k výstavbě určeno a zda je vhodné jej ke stavbě vyčlenit. Pokud dospěji k názoru, že stavba domu v dané lokalitě je z nějakého důvodu pro město přínosná, hlasuji pro změnu ÚP a v případě schválení změny se staví. Pokud ne, výstavba se nerealizuje. Už několikrát se stalo, že zastupitelstvo návrh na změnu územního plánu neschválilo. Ekonomickou stránku věci bychom mohli s klidem opustit, protože nejsme investoři. Zajímat by nás tedy nemusela v případě, že bychom nechtěli participovat na zisku. Ale protože na zisku participovat budeme, tak chceme vědět, zda dostaneme onu kýženou sumu 800- 900 tis. Kč ročně. Jenže problém je v tom, že změnu územního plánu nelze takto podmiňovat. Změna se buď schválí nebo neschválí. Různými podmínkami a výjimkami bychom dosti nešetrným způsobem dělali zásahy do kultury podnikatelského prostředí, které musí být stabilní. A to by bylo jen na škodu, vtom případě by už bylo lepší změnu vůbec neschválit. Na dané téma jsem mluvil se starostou a protože nemám v úmyslu nikomu v ničem jakkoli mlžit, a musím tu zmínit riziko, že změna územního plánu může vést i k tomu, že investor sice elektrárny postaví, protože jeho ekonomický model ziskovosti bude vycházet, ale ona 3% ze zisku nebudou dosahovat zmiňovaných 900 tis. Kč ročně, například podle vašeho výpočtu. A nebo může nastat ještě další varianta. Stávající investor od realizace ustoupí, změna ÚP již bude schválena, přijde nový investor, který se dohodne s majiteli pozemků a nebude ochoten jednat s městem a větrníky postaví bez příslibu oněch 3% ze zisku pro město. Na druhou stranu předpokládám, že když ekonomika provozu nevyjde jednomu subjektu, těžko bude vycházet subjektu jinému.